Informace o mně

Svoji profesi jsem začínala jako zdravotní sestra. Toto povolání se bez zodpovědnosti, sebezapření a  trpělivosti dělat nedá, ale mě naučilo spoustu jiných důležitých věcí pro život....jedna z těch důležitých je  empatie, vidět svět nejen svýma očima. Naučit se  přijímat radost i bolest kolem sebe. Naučila  mě rozpoznat hranice, kde ještě mohu pomoci a kde už je to záležitost nedotknutelná.  

Naučila mě věřit....  

...že nic není náhoda, jsem si potvrdila mnohem později...  A i když jsou naše životy, zdraví a vztahy zdánlivě pevně v našich rukách, jsou okamžiky, kdy své  otěže neudržíme přes veškerou snahu. To „něco“ nám zamíchá karty a rázem je všechno jinak....jak říkaly  naše babičky „člověk  míní, život mění“...

Přitom sami zůstáváme strůjci svého života.  

Věřím v zákon příčiny a následku.  

Postupem života jsem se učila....a učím... přijímat život jako výzvu, neustálý pohyb, kdy změna je  nevyhnutelná. Buď se pro ni rozhodneme sami nebo jsme k ní přivedeni. Často se ale i negativní věci  odstupem času projeví jako to nejlepší, co nás mohlo potkat. A tak všechno je relativní.  A jak říká pan Werich: „Když nejde o život .....“  

Nabyla jsem  přesvědčení, že je třeba umět rozvolnit pouta upjatosti,  vědění, zkušeností.... a naučit se na ničem nelpět......být jako děti. Přijmout život pokorně jako projev bezpodmínečné  lásky......jako velký a ne samozřejmý dar, jako lhůtu pro naše zvědomění. Naučit se hrát si, důvěřovat,  věřit, tolerovat, radovat se, učit se, zkoumat a žasnout, riskovat a s úžasem očekávat odpověď života.  Naučit se věřit, že všechno co se nám děje, ....má smysl a své důvody. Život jako mozaika nám ne vždy  ukáže, kam který dílek patří, ale je otázkou času, kdy všechno zapadne.

Novinky a články